Kočičí oči – akce 10 % sleva pro vás a 10 % pro kočičky
Co a kdy Vás přivedlo k péči o opuštěné kočičky?
Začala jsem před necelými 4 lety dělat kastrační program. Do té doby jsem myslela, že jsem tzv. „psí“ člověk, protože kočky jsem moc neznala. Při odchytu nebylo kam dát nemocné, zraněné nebo kontaktní kočičky a koťata, a venku jsem je nechat nechtěla. Také nebyl nikdo, kdo by je léčil. Proto nakonec vzniklo depozitum. A já jsem zjistila, že mám ke kočkám velmi blízko. Učila jsem se od nich jejich reakce, psychiku a „jejich řeč“. Proto dnes také kladu důraz na výběr domova. Každá kočička je trochu jiná a je velmi důležité, aby byla spokojená.
Kolik jich v současné době máte?
Vždy je jejich počet kolem 40 a to je maximum naší kapacity. Volná klec nezůstane ani 24h. Hned je obsazena další kočičkou, která potřebuje pomoci.
To máte jistě hodně nabité dny.
Ano. Ráno nás čeká úklid depozita a dezinfekce. Mezitím odjíždím na veterinu, pokud jsou kočičky v léčbě, a ke kontrole zdravotního stavu. Někdy tam musím s nově přijatou kočičkou. Pak je krmení, karantény, podání antibiotik, injekcí atd. Přes den zařizuji rozvoz krmiva do lokalit, kde lidé krmí kočičky, které jdou na kastraci.
![](https://www.pokladyfinska.cz/wp-content/uploads/2020/01/KO6-270x360.jpg)
Sledujete i jejich zdravotní stav?
Pokud je některá nemocná, nebo si všimneme, že kočičky nejí, nejčastějším problémem jsou zuby a zánět dásní. V tom případě jedeme na veterinu k ošetření a špatné zuby jsou odstraněny. Snažím se mít v každé lokalitě několik lidí, aby dávali pozor na kočičky.
Nakonec je čeká kastrace?
Kastrací bezprizorních koček naše péče o ně nikdy nekončí. Někdy je zranění tak vážné, že musíme kočičku odvézt do Hradce Králové na kliniku s větší možností vyšetření. Mezitím si domlouvám zájemce na kočičky, večer odchyty koček na kastraci, dokud není zima. A pokud je někde večer i v noci zraněná nebo sražená kočička, volá mi městská policie a já kdykoliv jedu. Pak mám agendu jako vedení knihy příjmů, evidenci kontrol na veterině, zdravotní karty atd.
![](https://www.pokladyfinska.cz/wp-content/uploads/2020/01/KO4-270x360.jpg)
Jak mohou lidé, kteří by chtěli, pomoci?
Například je velmi důležité sdílení hledání domovů, velmi to pomůže. Mohou přispět finančně či nákupem krmiva. Kontakty i transparentní účet najdete na našem Facebooku. Také deky, ručníky a inkontinenční podložky. Těch máme obrovskou spotřebu do klecí.
Vidíte alespoň nějaký posun k lepšímu?
Posun k lepšímu je přáním všech útulků. Bohužel je situace rok od roku horší.
Je nějaký kočičí příběh, který Vám ulpěl v paměti?
Je naštěstí dost příběhů se šťastným koncem a na všechny často vzpomínám. Se všemi lidmi, kteří v příbězích figurují nebo mají v adopci takovou kočičku, jsem velmi často v kontaktu a mohu říci, že vzniklo až přátelství. A to je úžasné, dává to sílu nevzdat se.
Příběh „Bráškové z D1“ na našem Facebooku je jeden z těch opravdu silných.
A Vaše největší přání?
Úplně největší přání nás všech je, aby lidé nemnožili a kastrovali. Aby se starali hlavně v obcích o své kočky. Aby pochopili, že kočka není pastička na myši, potřebuje veterinární péči a nemusí rodit donekonečna. A aby skončilo vyhazování koťat – mnohdy i s jejich maminkou. Jednou snad přijde doba, kdy si řekneme, že je méně koček bez domova.
Přála bych si, aby v kočkách lidé neviděli pouze škodnou a zvíře, které je hodlá nakazit. Pouze 1 % koček je přenašečem toxoplasmosy. Člověk by navíc musel sníst její trus bezprostředně po vykonání potřeby kočky, nebo sníst kočku v podobě sushi, jinak se nenakazí. Větší nebezpečí je z tataráku a špatně omyté zeleniny.
Ráda bych, aby se kočka zařadila na seznam zvířat, která touží po člověku a nerodí se lidem naschvál.